DEPO2015

Facebook Twitter Youtube Instagram

DIALOGY O ARCHITEKTUŘE – doma : venku

Start: 15.6.2016

Čas: 18:00

Vstupenky online

Jarní cyklus přednášek a diskusí o současné architektuře, pořádaný spolkem Pěstuj prostor, se uzavře dialogem o tvorbě a inspiraci u nás i v zahraničí, o životním příběhu a osobní cestě dvou mladých českých architektů. Oba tvůrci, narození zkraje osmdesátých let, mají bohaté studijní i profesní zkušenosti ze zahraničí.

Plzeňský architekt Tomáš Král tak bude moci porovnat pracovní působení ve Švýcarsku, Mexiku i Česku; představí také svoji práci „na dálku“ pod značkou architectureMADE a přiblíží život digitálních nomádů současné architektury. V Londýně žijící Vladimír Mašinský, který absolvoval stáž v Holandsku a od roku 2007 působí ve Velké Británii, odprezentuje svůj realizovaný projekt zastřešení Olympijského stadionu v Londýně, aby navázal přiblížením základních aspektů při navrhování sportovních stadionů. Bude se však věnovat i tématu, které v současnosti řeší jako šéf inovací ve společnosti HB Reavis – spojení digitálních technologií a architektury včetně fenoménu tzv. smart cities.

Jak se tedy žije a prosazuje českým architektům v zahraničí? Jaký základ si přinesli z českých škol? Jak přivykli odlišné mentalitě? A kde jsou doma? Přijďte si rozšířit obzory a zapojte se do diskuse o prostoru, v němž žijeme.

Začátek přednášky v 18:30, vstupné 40 Kč – vstupenky na místě nebo v předprodeji na http://www.plzenskavstupenka.cz

Pořádá Pěstuj prostor, z. s. s podporou Plzně 2015, o. p. s., Ministerstva kultury ČR a města Plzně.

Více informací na stránkách:

 

Přednášce bude předcházet v 18 hodin slavnostní odhalení soch, které do prostoru depa umístí zástupci sdružení Křížky a vetřelci:

„Stejně jako se romantičtí básníci 19. století uchylovali do malebných zákoutí hlubokých hvozdů hledat a obdivovat zapomenuté zříceniny středověkých hradů, tak se dnes objevují individua obdivující exotické objekty z dob komunistické totality v houštinách neudržované zeleně nevzhledných panelákových zástaveb. Měly vyzařovat oficiální uměleckou krásu do prefabrikované šedi svého okolí. Po Sametové revoluci zosobňovaly lživou neaktuálnost normalizační kultury naprosto ignorující potřeby a vkus tehdejší veřejnosti. Dlouhodobý nezájem o veřejný prostor periférie je svým způsobem do nedávné doby ochraňoval. Otázkou je, co bude následovat. Romantická poloha je zde spjata s tragickou pomíjivostí, a tak mizí rychlostí úměrnou našemu zájmu a snahám o obnovu a o současné pojetí těchto artefaktů,“ říká iniciátor akce Vojta Cibulka.